Pro státní dluh se často využívají synonyma jako veřejný dluh, národní dluh nebo vládní dluh. Vždy je ale řeč o tom samém. Jedná se o souhrn závazků vládních a veřejných orgánů země, které plynou vůči všem jejím věřitelům.

V případě státního dluhu hovoříme o celkovém zadlužení vlády, krajů a obcí, mimorozpočtových fondů a fondů sociálního zabezpečení. Dluh samotných občanů se tedy na dluhu státním nepodílí. Podívejte se, kolik aktuálně činí státní dluh, jak zadlužování státu funguje nebo jak se takového dluhu dá spolehlivě zbavit.

V současné době je moderní a také nezbytné žít na dluh nejen mezi občany, ale i státům běžně chybí miliardy korun v rozpočtu a peníze si tedy musí vypůjčit.

Musí se splácet státní dluh?

státní dluhNapříklad náš státní dluh má trend neustále vzrůstat. Někdo by tedy mohl mít názor, že se státní dluh nemusí splácet a i v praxi to je nějak podobně. Státy své dluhy nesplácejí a splácet je ani nemusejí. Jakmile nastanete situace, kdy dluhopisu nastane jeho splatnost, vydá se dluhopis nový a dochází tak k takzvanému rolování.

Kumulující se schodky v našem rozpočtu

Veřejný dluh kumuluje schodky – deficity státního rozpočtu za každý rok. Tento dluh může být stanoven nejen absolutní částkou, ale většinou se vyjadřujete procentuálně z HDP.

Vydáváním dluhopisů – obligací si vláda půjčí chybějící peníze. Dluhopisy samozřejmě musí nabídnout s takovou úrokovou sazbou, aby byly pro případné zájemce atraktivní. Lidé i další státy tyto dluhopisy kupují a tím tak státu půjčí. Jedná se o zajímavý způsob investování. Každý dluhopis má nějaké hodnocení (rating) a rizikový poplatek, jestliže by došlo k nesplácení státního dluhu.

Kdo je věřitelem státu

Státu mohou půjčit potřebné prostředky občané, firmy nebo i další státy. Podle toho, odkud zdroje na financování státního deficitu plynou, se rozlišuje vnitřní a zahraniční dluh. Často peníze půjčují i nadnárodní organizace, mezi které patří například Evropská centrální banka nebo Světová banka.

Náklady na obsluhu státního dluhu

Jelikož se státní dluh neustále zvyšuje a už tak dosahuje několika miliard, musí stát platit ještě velkou částku na úrocích. Bezúročnou půjčku by totiž jen tak nezískal.

Tyto úroky se pak označují za náklady potřebné na obsluhu státního dluhu a ve státních rozpočtech tak hrají také velkou roli. Byť je vyrovnaný rozpočet snem mnoha politiků, je v současné době s již vysokým státním dluhem jen těžko dosažitelný.

Aktuální výše státního dluhu

Státní dluh za rok 2014 činí 1663,7 miliard korun. Již od roku 1993 má po většinu let růstovou tendenci. Rozpočtový schodek k roku 2014 je 77,8 miliard korun a podíl na HDP činí 39 %. Občané vnímají dluh spíše negativně.

Vlády se vzájemně obviňují za zadlužení naší republiky. Ekonomové mají na státní dluh různé názory, ze strany Evropské unie sice Česká republika není pro výši veřejného dluhu kritizována. EU negativně poukazuje spíše na tempo, kterým státní dluh roste. Jeho výše je totiž důležitá tehdy, pokud by daná země EU chtěla do budoucna zavést euro.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>